Kavárny a cukrárny

Petra Střelecká a Adam Obrátil v Industře

Petra Střelecká a Adam Obrátil v Industře

Brno provází pověst města kaváren od pradávna, přesněji od roku 1702, kdy do něj poprvé přivezl kávu Turek Achmet. Netěšte se ale na to, že po stylu Vídně posedíte v podniku, kde se za posledních sto let nic nezměnilo. Všechny slavné prvorepublikové kavárny si vzala válka nebo znárodňování. Některé se podařilo otevřít znovu jako doporučeníhodné restaurace (Pavillon, Era), jiné dokonce jako kavárny – ale přinejlepším průměrné. Proto vaše kroky povedou tam, kde kafe voní teprve pár let nebo jen měsíců.

Industra

Asi by si Petra Střelecká a Adam Obrátil mohli vybrat i hůř dostupné místo pro kavárnu, třeba nějakou jeskyni v Moravském krasu. Industra se schovává v areálu mrazíren v industriální zóně na jihu města, špatně dosažitelné jakýmkoliv dopravním prostředkem kromě rakety země-země. Jenomže pětadvacetiminutová pouť z hlavního nádraží nebo sedmiminutová procházka ze zastávky Kovářská se vyplatí. Oni tam totiž ti dva krásní mladí lidé, kteří se seznámili na zkušené v Londýně, připravují ze zrnek pražených ve Square Mile to nejlepší kafe, co jsem kdy pil.

Industra není otevřená každý den, doporučuju sledovat jejich facebookový nebo twitterový profil. Tam se taky dozvíte data cuppingů, ochutnávek kávy pod odborným vedením.

(Mimochodem, abychom Industře s tou dostupností docela nekřivdili: je to jediná kavárna v seznamu, před kterou se dá bez problémů a bezplatně zaparkovat. Třeba i s mrazírenským návěsem.)

Coffee Fusion

Za Michalem Kocmanem běžte, když chcete v centru města ochutnat opravdu vynikající kávu z českých i zahraničních pražíren a něco se o ní ještě dozvědět. Nikde jinde vám nenabídnou tolik způsobů přípravy, včetně filtrování přes drip a chemex.

Kdo spíš než povzbuzení hledá osvěžení, ať zkusí cascaru, nápoj z čajových třešní.

Spolek

Nejstarší podnik v seznamu: jeho otevřením v roce 1999 začala brněnská kavárenská renesance. Dvě patra, žádná hudba, číšníci s motýlkem a nadčasový nábytek: tady je fakt těžké poznat, jestli někde tam venku Ukrajinu zrovna zabírá Putin, nebo Hitler.

Vaří. Trápí-li vás velký hlad, dejte si štrúdl se sýrem a špenátem.

S sebou si můžete odnést čerstvou kávu z pražírny Doubleshot. Za těch sto korun za sto gramů stojí.

Mitte

Miniaturní kavárna v přízemí stejnojmenného hostelu slouží baťůžkářům k tomu, aby se rozkoukali po cestě, v čemž jim pomáhá perfektně připravená káva z pražírny Doubleshot. Vyzkoušet tu můžete několik druhů filtrace nebo cascarovou limonádu. Beru si odtud kávu do kelímku, když jdu na film do Špalíčku o pár kroků dál.

Caffé del Saggio

Nesnáším nálepku „prvorepubliková“, tím spíš u kaváren, které otevřely v roce 2010 – jenže del Saggio taková prostě je. Když se rozvalíte v některém z měkkých křesel a přes talíř s dezertem se podíváte do zahrady téhle zastrčené vily, překvapí vás, že tam Čapek neháže aport Dášeňce.

Kávu si praží sami, vybrat si můžete z dobrého tuctu směsí a všechny, co jsem kdy zkusil, byly výborné. Číšníci svoje řemeslo milují, i když u některých to bohužel hraničí s pedantstvím. Jeden mi tu vysvětlil, že „preso“ neexistuje, aby mi hned svou další větou dal šanci kontrovat, že já zase nevím, co to je jeho „cukříček“ a „mlíčko“.

V létě dělají skvělou ledovou kávu do malých sklenek.

Tři ocásci

Moje srdcovka. Z celého Brna se tenhle kříženec kavárny, cukrárny, komunitního střediska a obchodu s lokální zeleninou nejvíce blíží maďarskému hajpu zvanému „rom kocsma“ – bar ve zřícenině. Tři přátelé (odtud název) zkrátka obouchali omítku po předchozím nájemci, z překližek postavili bar a pár příček, navezli starý nábytek, věšáky vyrobili z větví a lustry ze zavařovaček. Výsledek je poťouchlý, nápaditý a útulný.

Chodím sem rád na obědové polívky, bylinkové čaje, mošty a hlavně na zákusky od spolumajitelky-pekařky pracující pod uměleckým jménem Buch Ta. Kávovo-karamelový cupcake, jablečno-mandlový dort, trubičky s borůvkovým krémem: těžko se zastavit.

V Melounovém cukru

Dřevo, beton, skvělá káva, milí baristé, nádraží hned za rohem: kavárna pro schůzky.

Zbožňuju jejich domácí limonády, okurková dovede osvěžit líp než pivo. Kávový nacismus se tu bohužel projevuje pikolkem žertovně naceněným na 125 korun.

Flexaret

Na téhle kavárně se pozná, že patří estétovi, fotografovi Vojtěchu Slámovi. (Starý Mercedes kombi před podnikem je mimochodem jeho.) Obdivuhodně opravené přízemí a sklep funguje napůl jako kavárna a napůl jako galerie a kulturní centrum. Jsou trochu z cesty (pod Petrovem, vedle Špačka) a nemívají úplně plno, což beru jako výhodu: rád si sem zalezu na kafe a zákusek, listuju si časopisy o fotografii a koukám z okna na stavební ruch v ulici, která teprve bude vyhledávaná.

Falk

Brněnské kreativní centrum, místo schůzek programátorů, grafiků, textařů, studijních skupin a neziskových organizací. Část nábytku provozovatelé vylovili ve vídeňských bazarech, na atmosféře to dělá hodně.

V suterénu se ukrývá Untr, útulný klub jako dělaný pro velké schůze nebo malé kulturní akce.

Obstojné bagety a osvěžující ředěný džus s kousky ovoce – legranž.

Cukrářství Martinák

Otevřít si malé cukrářství hned za rohem od dvou velkotováren na sladké? Vít Martinák se chytl skvěle, a jakmile se zakousnete do jeho větrníků, trubiček, laskonek, makronek, atakdále, ihned pochopíte proč. Máselná odpověď na éčka. Osobní přístup. Otevřeno do pozdních večerních hodin. Barové židličky u okna, překapávaná káva za dvacku. Čokoládový dort krájený nažhaveným nožem. Před psaním jsem si dal za cíl navštívit všechna místa aspoň dvakrát, u Martináka jsem byl pětkrát. A když nad tím tak přemýšlím, zas mi chybí cukry…

Jednou větou

Po brněnských kavárnách a restauracích můžete ochutnat skvělé věci od dvou cukrářek pracujících pod značkami Kokino a Republika, první peče mimo jiné vyhlášené čokodortíky s mořskou solí, druhá se zaměřuje čistě na makronky. (kokino.cz, cs-cz.facebook.com/makaronky) | Čtyřem kavárnám vtiskl nezaměnitelnou osobnost architekt Martin Hrdina: Alfě, Tungsramu, Atlasu a Artu. (Poštovská 4, Kapucínské náměstí 7, Žerotínovo náměstí 6 a Cihlářská 18) | Řádku dobrých kaváren najdete na Údolní ulici: hned pod Špilberkem Podnebi s krásnou zahrádkou, dál z města Mezzanine se suterénním barem otevřeným dlouho do noci, Kafe do vany a Záhradu s prima poledním menu. (Údolní 5, 15, 31, 33) | Kafec láká na výbornou kávu a služby praktické kopírovacího centra – útočiště obchodních cestujících. (Veveří 10) | Nejlepší kavárnou na východ od Svitavy je Zastávka, fungující též jako pekařství. (Táborská 232) | Café Placzek je asi nejelegantnější kavárnou v centru, bod za chytré propojení s ulicí. (Minoritská 4) | Tři plusy pro Park Lane: blízko z Lužánek, dětský koutek, tradičně báječná obsluha. (Lužánecká 4a) | Klafé je brněnská rezervace bobos, buržoazních bohémů, zvláštní sorty lidí, kteří jsou bohatí, ale snaží se tvářit, že nejsou. (Klácelova 1a) | Podobnou klientelu má i strohý Steiner. (Gorkého 38) | Když dostanete chuť na kafe, ale nechcete sedat do kavárny, odchytněte si u Ústavního soudu nebo třeba před Makrem pojízdný stánek Kofi-Kofi. (kofikofi.cz) | Vedle Martináka dělají v centru dobré zákusky ještě v Tutti Frutti. (Jiráskova 209) | Pro čerstvě praženou zrnkovou kávu si zajděte do pražíren Gills nebo Malena. (Veveří 9, gills.cz & Palackého třída 104, kavamalena.cz) | Čokoládovna Minach v Alfa pasáži je místem kamarádkovských schůzek a prvních rande už skoro celou dekádu. (Poštovská 6)