Haluze, které se jinam nevešly
Myslím, že by místo „Žít Brno“ měl slogan města znít: „Děcka, fakt?“ Jedním z půvabů Brna totiž je, že se mnohdy nedá snadno rozeznat, kdy si z vás někdo dělá legraci a kdy se to myslí úplně vážně.
Tenhle seznam podivuhodností budu průběžně doplňovat.
Blob na Lesné
Oko nad Brnem
Zatímco Praha nebyla na Kaplického organickou architekturu připravena, Brno toho snese hodně. Výrobce limonád Pepsi tedy zainvestoval do blobu fungujícího jako přístřešek na zastávce Loosova. Vyjádření tohoto brněnského rodáka a jednoho z otců funkcionalistické architektury, který proslul výrokem „ornament je zločin“, se mi bohužel nepodařilo získat.
Z piedestalu přes jatka do blázince
Cesta Josefa II. z města do šaškecu (zdroj obrázků: Wikimedia Commons)
Na Moravském náměstí stával Německý dům a před ním pomník císaře Josefa II. od sochaře Antona Breneka. Po vyhlášení československé samostatnosti čeští vlastenci sochu strhli; neznámo kdo pak Josefa II. odvezl a zakopal v areálu městských jatek na Křenové ulici. Tam císař odpočíval až do roku 1947, kdy na něj náhodou přišli. Vincenc Makovský pak sochu umístil na zahradu fakulty architektury, kde se na ni opět zapomnělo. Nakonec v roce 1988 se architekt Karel Volavý domohl přemístění Josefa II. do rekonstruovaného areálu psychiatrické léčebny v Černovicích, v jejímž parku blahosklonně kyne duševně nemocným dodnes.
Tramvajová zastávka na Obilním trhu
„Brr, tady je to hnusný, už aby ta čtyřka jela!“ – A přitom… tahle zastávka byla, vlastně pořád je, klenotem meziválečné brněnské architektury. V roce 1926 ji jako jednu ze svých prvních staveb navrhl mladý Oskar Poříska, který se skvěle popral s malým půdorysem a kromě přístřešku pro cestující na něm nechal postavit i veřejné záchodky. V suterénu.
Žel, přístřešek od 80. let chátrá a spodní část je uzamčená. To ji ještě potkal lepší osud než další ikonické Pořískovy zastávky – „hříbek“ na Svoboďáku a čekárnu na Moravském náměstí. Po obou už je veta.
Takto by podle Tomáše Rusína a Ivana Wahly mohla vypadat kavárna zbudovaná z ruiny zastávky.
Na přehlídce Městské zásahy 2011 představili architekti Tomáš Rusín a Ivan Wahla jednoduchý nápad, jak vrátit do mistrovského minidíla na Obilňáku život – ruinu přetvořili na kavárnu. Bohužel jen na ilustraci. Ve skutečném světě na to chybí peníze. Pořískův majstrštyk tak žije aspoň v záhlaví webu Poznej Brno.
Protestující kněz Libor Halík
Jen kousek od zastávky si může plíce vykřičet – naštěstí stále méně často – kněz Libor Halík. Bojovník proti potratům před lety málem zahynul při povodni, a Bohu se za svou záchranu odvděčuje tím, že zpívá modlitby před nemocnicí na Obilním trhu. Jeho oblíbený nápěv „Nezabijeeeš nenarozenééé dítě“ je před pavilonem, kde se zotavují i matky po spontánních potratech, na přes držku. A taky že po ní Halík v roce 2009 dostal, od Jiřího Nepaly, jehož žena se pro samé svaté hulákání nemohla zotavit po porodu. Od té doby kněz ve svých protestech poněkud polevil. Pokud ho nezastihnete na místě, alespoň si prohlédněte modlitbu za jeho duši, kterou na chodník před vchod do nemocnice napsala jiná křesťanka, která byla na rozdíl od Halíka při smyslech.
Hitlerova dálnice a pilíř jejího mostu u přehrady
Pilíř najdete přímo pod hrází brněnské přehrady.
Ze severní části Říše do jižní to bylo za Hitlera, co by panzerfaustem přes okleštěný protektorát dohodil a zbytek domašíroval, ale přes úzké moravské silnice trvala cesta příliš dlouho. Proto se Němci snažili region v první části války přetnout dálnicí. Nikdy ji nedokončili. Pozůstatky přípravných prací jsou vidět i v Brně, a to hlavně na dvacetimetrovém pilíři trčícím ze zeleně přímo u hráze. Za dvě dekády by tudy skutečně měla vést transevropská silnice, místní jsou ale vytrvale proti. Proto s prohlídkou nespěchejte, ten pilíř tu bude strašit ještě hodně dlouho.
Mamut v životní velikosti
Pokud máte doma školáky či předškoláky, neberte je do zoo, ale do poučnějšího pavilonu Anthropos. Muzeum dějin lidského rodu má dlouhou historii, ačkoliv se moderní budovy dočkalo teprve před pár lety. Jeho hlavní atrakcí je věrný model mamuta v životní velikosti. První verze vznikla pod vedením legendárního archeologa Karla Absolona pro Výstavu soudobé kultury v roce 1928, ta se ale po válce kamsi zatoulala, a od 60. let tak do druhého patra Anthroposu strká svoje kly mamut druhý. Jako živý.
Zamilované vzkazy na Velké Klajdovce
Napsat někomu milostné psaníčko desetikilovými šutry na ploše pět krát patnáct metrů dá fušku, některé romantiky to ale neodradí. Lom na Velké Klajdovce v lesoparku Hády nad městskou částí Líšeň funguje jako vzkazník už několik let. Z jeho horní části kromě obřích nápisů uvidíte za pěkného počasí celé Brno. Dávejte ale prosím pozor – nezdá se to sice, je to však docela výška a pár lidí se tam v posledních letech zabilo nebo zmrzačilo. Kroťte tedy emoce!
Mendlův skleník
Základy skleníku na Mendlově náměstí. Tady všude byl, tady všude experimentoval…
Ona to není nějak dechberoucí záležitost, turistů ale na tohle místo chodí málo, a přitom… v klášteře cisterciaček na Mendlově náměstí pořád najdete základy skleníku, ve kterém Gregor Johann Mendel v 60. letech 19. století křížil hrášek a jiné rostliny a – aniž by si to sám pořádně uvědomil – objevil při tom tři základní zákony genetiky. Mám tohle místo rád: vědomí, že z téhle hlíny vyrostly myšlenky, které změnily vědu i svět, je inspirující. Zahrada se skleníkem a informačními cedulemi je přístupná bezplatně, v klášteře ale můžete navštívit taky klasické muzeum.
Vlaky na Poříčí
Uvádím už jen pro úplnost; jak totiž opadá význam veletrhů, podél Svratky jezdí přímo po čtyřproudce mezi auty stále méně vlaků. Třeba ale někde narazíte na starou fotku, jak parní lokomotiva dýmá uprostřed docela obyčejné ulice. Ano, je to (skoro určitě) v Brně a razí si cestu automobilovou dopravou někde mezi nádražím v Komárově a pisáreckým výstavištěm.
Ještě stojí za zmínku…
…sportovní stadion pro víc než 50 000 diváků za Lužánkami, který už deset let zarůstá náletovými dřevinami. Dovnitř vás ochranka nepustí, zkázu si ale lze prohlédnout z návrší nad královopolským Teskem. * Jeskyně Výpustek v Moravském krasu, dvacet kilometrů severně od Brna, ve které si můžete prohlédnout zachovalý protiatomový bunkr československé armády. * Starý Masarykův okruh, který se linul z Lískovce do Bosonoh, Žebětína, Kohoutovic a opět Lískovce. Na Pražské ulici severozápadně od dálničního přivaděče dosud najdete boxy, naproti kohoutovické oboře s divokými prasaty pak na Žebětínské ulici připomíná v Baltisbergerově zatáčce smrt stejnojmenného německého závodníka v roce 1956 malý pomníček. Dál směrem ke kohoutovickému sídlišti označuje místo tragické nehody ve Farinově zatáčce (dva mrtví a tucet zraněných v roce 1949) nově vztyčený dvoumetrový kus žuly.