Architekt Bohuslav Fuchs a jeho dílo
Přijeli jste do Brna autobusem a vystoupili u Grandu? Hnusné nádraží, viďte? Zkuste si ale představit, že to tu nepáchne močí; že místo jednoho nástupiště krytého skořepinovým obloukovým přístřeškem tu jsou tři; a na místě parkoviště že stojí kruhová odbavovací budova, která i po 62 letech vypadá moderně.

To je jiné kafe, co? (foto: Jiří Cipr)
Nedostavěné autobusové nádraží na Benešově třídě z roku 1949 je jedním z posledních projektů Bohuslava Fuchse (1895–1972), nejvýraznějšího rýsovacího pera brněnského funkcionalismu. Fuchsovy stavby nevzbuzují pozornost, můžete kolem nich chodit roky – jejich krása vás ale jednou dožene, zastaví a dá herdu do hrudníku. Mezi světovými válkami dal Brnu novou tvář. Ze secesního města, ve kterém dějiny plynuly v pomalém tempu monarchie, pomohl udělat moderní metropoli, kde do noci svítily prosklené fasády a rytmus všeho dění udávaly tramvaje a automobily. Secese: rakouský absolutismus. Funkcionalismus: československá demokracie.
K nejstarším brněnských Fuchsovým stavbám musíte tramvají čtyřkou do Maloměřic. Na břehu Svitavy září dělnické domky z neomítnutých cihel, bohužel zasažené estakádou mezi Tomkovým náměstím a Židenicemi.
Slavnější je Zemanova kavárna z roku 1925. Dnes ji najdete v parku za Domem umění, do roku 1964 ale stála na místě Janáčkova divadla hned přes ulici. Pak šla kvůli betonovému monstru k zemi a třicet jedna let Brno čekalo na repliku.
Moravská banka na náměstí Svobody, vytvořená ve spolupráci s Ernstem Wiesnerem
Nebyla to jediná ikonická brněnská stavba, kterou Brnu Fuchs dal. Nastojte: Masná burza zastrčená za železniční drahou na Olomouc (1926), hotel Slovan na Lidické (1927), superúzký hotel Avion přímo na České, kde architekt do osmimetrové proluky narval 50 pokojů (1927), obytné domy v kolonii Nový dům (1928), městské lázně pod Petrovem (1928), pavilon města Brna na výstavišti (1928), Fuchsova vlastní vila na Hvězdárenské č. 2 (1928 – to byl rok!). V Zábrdovicích vedle Zbrojovky poněkud vadnou městské lázně (1930), zato Moravská banka dodnes, jen v kabátu Komerčky, svítí do náměstí Svobody (1930, spolu s Ernstem Wiesnerem).
Vespod téhle ošuntělé hrůzy je ještě pořád skvělý projekt.
A nakonec, rok před válkou vedle budovy hlavního vlakového nádraží přistál kvádr nádražní pošty. Ze všech Fuchsových staveb je návštěvníkům nejvíc na očích, přitom jí nejvíc schází údržba, nebo aspoň nová fasáda. Škoda.