Jednotvárná strava není zdravá pro tělo a navštěvování jediné vývařovny stále dokola není zdravé pro duši. Kromě dalekých kuchyní v etnických bistrech poznáte i to, že se můžete narodit v Baku nebo Káthmándú, a přesto být Brňák. Na každý den ve dvou týdnech po sobě tu máme jedno zajímavé:
Šiškebab se zeleninou, kterou mají v Nandu’s pěknou i v zimě.
V pondělí se zastavte na roh Úvozu a Údolní do arabského bistra Nandu’s, kde se u grilu střídá Iráčan s Libyjcem. Velký hlad utišíte jehněčím šiškebabem pečeným na uhlí (150 korun), malý třeba falafelem v housce za 60. Doporučuju i datlové dezerty nebo obyčejný döner kebab.
Lahmadžun je tak dobrý, jak jsou majitelé bistra oranžoví.
V úterý zajděte do Králova Pole na Malátovu k Ázerbájdžáncům PDK a řekněte si o lahmadžun nebo větší pide. V obou případech se bude kuchařka přímo před vámi dlouze piplat s těstem, nakonec jej potře mletým masem s kořením, zapeče a zaroluje. Zatím tu nemají stoly, ale hned za rohem, na Mojmírově náměstí, čeká na hladové parčík s lavičkou. Bezlepkáři nechť si tam místo lahmadžunu odnesou kebab se salátem a chilli.
Velká amerika za 90 korun v bistru Taiwan Bento
Ve středu to vezměte přes Zelný trh na levné a přitom chutné suši nebo na thajskou polévku tom yum do restaurace Taiwan Bento v Domě zeleniny. Vyzkoušejte i švestkové víno nebo japonské pivo.
(Vsuvka: fajnšmekři samozřejmě vědí o tom, že na Údolní v Koishi dostanou nejlepší suši ve střední Evropě, ale taky si za to zaplatí adekvátní sumu. Bento je takové příjemné bistro, které sice neoslní, ale zase se tam najíte i se sedmdesátikorunovou stravenkou.)
Čtvrtek nechť patří Rusům a jejich Samovaru na Kolišti 5. Nemám ruskou kuchyni moc rád, ale mí přátelé nedají na místní boršč a pelmeně dopustit.
V Kupé nabízejí sýry vyrobené bez syřidel z telecích žaludků, takže stopro vegetariánské.
Pátek má být bezmasý, stavte se tedy do Kupé na Veveří 34. Egyptští kuchaři tam velmi slušně vaří převážně arabská jídla, která roznáší český personál. Potěší krásně udělaný jídelní lístek, který kromě názvů a cen informuje i o historii pokrmů, jejich vhodnosti pro bezlepkáře či bezmlíkaře i o tom, jak moc jsou pikantní.
Pokud chcete něco pálivého, „ale zase ne moc“, fish masala bude dobrá volba.
U pálivého zůstaneme, v sobotu se totiž vypravíte do Židenic, kde to v zastrčené ulici Geislerova u stejnojmenné zastávky tramvají 8, 10 a 13 voní kari. Indická restaurace Goa je tradičně obývána kamarádským nepálským personálem, s rukama dozadu a bordelem v účtech – zamilujete si je! Stejně tak jejich kuchyni. Nemusíte se hned mučit extra pálivou omáčkou fal, jídelní lístek nabízí i jemná jídla. Pokud jako většina hostů chcete „něco pikantního, ale ne moc“, dejte si libovolné maso s omáčkou masala.
Když v pátek nebo sobotu v noci dostanete chuť na kebab, máte po městě několik možností, ze kterých vystupují dvě šťavnaté. Celou noc je otevřené bistro vedle klubu Fléda na Štefánikově ulici. V centru neuděláte chybu, když na kebab zajdete do Mňam Mňam na Panské, kousek pod Špalíčkem.
A na neděli si nechejte to nejlepší: vietnamskou tržnici ve Slatině.
Pho bo v Dragonu II
Pokud se do tržnice bojíte, protože nevíte, jaké chutě tam na vás čekají, zajděte si další pondělí do asijského bistra Dragon II v pasáži domu U Čtyř mamlasů na náměstí Svobody 10. Lákají na příjemné posezení, ale nevěřte jim; je to podivná putyka populární mezi pobudy a postaršími alkoholičkami. Nevaří tu však špatně. Jako zřejmě jediné bistro v centru nabízí Dragon II ph? bo, rýžové nudle v hovězím vývaru s kusy masa a čerstvými bylinkami. Občas je „f b“, jak se to správně vyslovuje, bohužel malinko dochucená glutamátem.
O kousek dál, jen dvě minuty pěšky z nádraží, najdete na Josefské 14 indickou restauraci Annapurna. V rozsáhlém sklepě si ji založil jeden odpadlík z Goa – nabídka, ceny i pálivost pokrmů jsou srovnatelné, zmatenost a přátelskost obsluhy taktéž.
Ve středu si dejte někde k obědu české meníčko, zato po práci si zajděte na „bubble tea“ do franšízového krámku Tea One přímo naproti vlakovému nádraží. Namíchají vám tam osvěžující, původem tchajwanské pití z čaje, mléka a tapiokových kuliček, kelímek přelepí fólií, zatřesou, prorazí brčkem – a bublejte si. Tu chuť si pamatuji i po měsících, překvapivě to ale není zase taková exotika. Trošku jako normální mléčný koktejl.
Plněná paprika za dvacku, prázdná za deset
K nádraží jsme se přiblížili natolik, že se ve čtvrtek najíme přímo na něm, v tureckém bistru Antalya. Nejvíc mi tu chutnal kebab; kuřecí i hovězí je skvělý jen tak, se salátem z čerstvé zeleniny. Kromě kebabu se tu dá naládovat orientálními polévkami, plněnými paprikami a sladkou baklavou. S trochou štěstí narazíte i na pečenou křepelku nebo ryby.
Non-veg thali v bistru Satyam
Koření voní i na předměstích. V pátek zkuste indické bistro Satyam v královopolském Tescu. Skoro bych se vsadil, že jste v supermarketu nikdy tak dobře nejedli. Kultovní je non-veg thali, v podstatě degustační menu několika různých pokrmů z masa. Sám ujíždím na kuřecím vindaloo, jehněčím madrasu a poněkud méně zprofanovaných kuřecích játrech.
Zatoužíte-li v sobotu po nějaké tučné kachně, zkuste Chutné štěstí na Lidické 38, lepší „českou čínu“. Doporučuji obligátní sečuánskou pikantní úpravu.
A v neděli… zase vietnamská tržnice. Kdy pochopíte, že se vás tam snažím vykopat stůj co stůj?